Metodika II

Obsah

Know-how, obchodní tajemství, důvěrné informace

Obchodní tajemství
V souladu s ustanovením § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, se jím rozumí veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle subjektu utajeny a tento odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje. Obchodní tajemství je předmětem práv náležejících k podniku.

Know-how
Souhrn organizačních, řídících, ekonomických, podnikatelských, technických, obchodních, marketingových, vědeckých, výzkumných a dalších znalostí a zkušeností, které jsou způsobilé hospodářského uplatnění, jsou vyjádřeny v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě, nejsou obecně známé ani obecně dostupné a nejsou předmětem práva duševního vlastnictví. Know-how lze dělit podle nositelů na podnikové know-how a podle původu na technické, marketingové, know-how v oblasti řízení. Know-how může tvořit součást obchodního tajemství, pokud je utajováno ve smyslu obchodního zákoníku. Pojem know-how je například použit v § 60 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, ze kterého vyplývá, že know-how může být předmětem nepeněžitého vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti. Know-how lze poskytnout jinému smlouvou o know-how nebo tzv. nepravou licencí. Právní ochrana know–how se opírá především o ustanovení o obchodním tajemství v rámci práva nekalosoutěžního a v rámci práva trestního.

Důvěrné informace
Mohou mimo jiné být chráněny ve smyslu ustanovení § 271 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. V případě, že si strany při jednání o uzavření smlouvy navzájem poskytnou informace označené jako důvěrné, nesmí strana, které byly tyto informace poskytnuty, je prozradit třetí osobě a ani je použít v rozporu s jejich účelem pro své potřeby, a to bez ohledu na to, zda dojde k uzavření smlouvy, či nikoli. Informace, které smluvní strana považuje za důvěrné, takto při jednání označit, a to nejlépe v písemné podobě. Členové statutárního orgánu společnosti (potažmo i členové dozorčí rady) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu, jak výslovně upravuje u členů představenstva společnosti ustanovení § 194 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

Dále Zpět

Zpět o krok Na úvod metodiky Na úvodní stranu